na Blog.cz

Páníčci mi udělali doopravdy velkou radost. Vzali mě, abych se podíval na svojí paničku, páníčka a další moje rodinný příslušníky. Jeli jsme na Turnerovu chatu heč . Cesta teda byla jako vždy náročná, ale dalo se to nějak zvládnout. Sice nám trošku trvalo, než jsme našli Antýgl, ale nakonec jsme úspěšně zaparkovali a mohli jsme se vydat na cestu. Hned když jsme vyšli na stezku k Turnerově chatě, šel jsem se hned napít do řeky Vydry.

Já u řeky Vydry, která je z druhý strany, takže jí doopravdy neuvidíte.

Zase na tom samém místě, akorát jsem paničce neucuknul, a tak mě mohla vyfotit celýho.

Á konečně já a řeka Vydra. Chtěl jsem se v ní vykoupat, ale páníčci mi to nedovolili.

Tak jsme se občerstvili a šlo se dál.Zanedlouho jsme došli na Turnerovu chatu.

Tady panička fotila most, když už jsme byli nedaleko Turnerovy chaty.

Šel jsem se podívat na Vydrýska, ale nikde jsem ho neviděl. Jsem holt pořád ještě malej. A potom už přišla panička Klára a to bylo vítání. Trošku jsem jí poškrabal, jak jsem se na ní sápal. A potom přišli další staří známí a všichni se se mnou zdravili.

Tak jsme si s páníčkama šli sednout a páníčci si dali nějaké dobroty na zub. Já jsem mezitím okukoval moje psí kamarády.

Pěkně si odpočívali a já jsem je svým příchodem vzbudil, takže byli celí rozespalí.

A potom přišla Doris. Strašně pěkný štěňátko, ale já jsem se jí trošku bál a taky jsem se bál, že jí zašlápnu.

Nakonec Doris zase odešla a já jsem si potom lehnul na zem a mohl jsem si dát šlofíka, protože po tam náročný cestě jsem byl pořádně unavenej.

Mezitím, co jsem si dával šlovíka, šla panička fotit celé mé příbuzenstvo.

Tak tohle je taky Kuba. Paničku strašně fastinovala ta jeho ofina a říkala, že mě tak ostříhá taky.

Zase Kuba. Naštěstí panička ještě nevzala nůžky do ruky, tak snad nehrozí, že bych tu ofinu měl taky.

Tak tady už jsem se loučil s paničkou Klárou, protože jsme už byli na odchodu.

Potom jsme se vydali teda do Čeňkovo pily a páníček šel zpátky do Antýglu pro auto. Když jsme přišli na Čeňkovo pilu, páníček tam už stál. Ale než jsme s paničkama došli, tak mě ještě vyfotili:

Tak to jsem já u řeky Vydry.

Tak to jsem znovu já u řeky, ale je to focené proti proudu.

Tohle byl teda můj velkej výlet. Počasí se nám vydařilo a já jsem ani nezmoknul. Viděl jsem páníčky, psíky, to mi udělalo velkou radost. Mno doufám páníčci, že takových výletů bude víc!